• Home
• Research
• Teaching
• Publications
• For Students
• Genealogie

Vítejte!

Mé stránky jsou v angličtině s výjimkou níže uvedeného souhrnu informací.

Ing. et Ing. Michal Doležel, Ph.D. Akademický pracovník (odborný asistent) Katedra informačních technologií Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze Výzkumný pracovník Katedra studií lidského pohybu Pedagogická fakulta Ostravská univerzita Ředitel Centrum pro softwarové inovace a výzkum digitální společnosti, z.ú.

Krátký souhrn

Jsem vysokoškolský pedagog činný v oblasti aplikované (praktické) informatiky. Působím jako akademický pracovník (odborný asistent) na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze. Kromě toho působím na částečný úvazek i jako postdoktorský výzkumnný pracovník na katedře studií lidského pohybu Ostravské univerzity v Ostravě, kde se v týmu profesorky Steriani Elavsky podílím na projektu excelentního výzkumu OP JAK "DigiWELL". Tento projekt zkoumá digitální technologie zaměřené na zvýšení fyzické, psychické a sociální pohody (well-beingu), a to s cílem návrhu a realizace efektivních digitálních intervencí podložených behaviorálními teoriemi.

Více o mé osobě a mých odborných zájmech

Výše uvedený záběr mých aktivit reflektuje fakt, že si dobře uvědomuji, že palčivé problémy obvykle neleží uvnitř striktně ohraničených akademických oborů a že interdisciplinarní přístupy a schopnost spolupracovat napříč obory jsou dnes extrémně důležité. Toto poznání částečně vyvěrá ze záběru mého pregraduálního studiua. To mi dalo příležitost nahlédnout do různých disciplín, zejm. do elektroniky a telekomunikační techniky propojené s IT (moderněji "teleinformatika"), do biomedicínského inženýrství a medicínské informatiky i do teorie managementu (to již v době s aktivní pracovní zkušeností na vedoucí pozici). Získané znalosti a způsob, jakým tyto obory nahlížejí na svět, dodnes ovlivňují můj přístup k tomu, jaké znalosti a dovednosti se snažím předávat svým studentům i jak já sám vnímám realitu kolem nás.

Ačkoliv jsem původním vzděláním technik-inženýr, moje současná akademická identita je silně spjata s touhou vytvářet užitečná technologická řešení přátelská k lidem a aktivně zkoumat způsoby, jak postupy tvorby těchto řešení průběžně zlepšovat. Z toho vyplývá, že mě zajímá především problematika a důležitost "lidského faktoru" (což je pojem používaný spíše inženýry než sociálními vědci) -- jak během vývoje softwaru, tak při jeho používání. Obecněji jde o všechny "měkké" problémy s potenciálem umožnit informatikům lépe navrhovat, vyvíjet a nasazovat informační systémy a konsensuálně je integrovat do společenského kontextu.

V tomto smyslu se hlásím k tradici Human-Centered Computing, což je široké výzkumné pole, které se významně prolíná s oblastmi v zahraničí běžně označovanými jako Human-Computer Interaction (studia "interakce člověka a počítače"), Human Factors (studia "lidského faktoru") a ergonomie. Do oblasti Human-Centered Computing rovněž spadá návrh a studium dopadů softwaru souvisejícího s péčí o zdraví. V důsledku toho moje výzkumné aktivity často zasahují do více oborů, včetně takových jako např. veřejné zdravotnictví a v poslední době také psychologie pohybové aktivity/sportu. V duchu "tradičnějšího" rozdělení spadají některé z mých návrhově orientovaných výzkumně-inženýrských aktivit do interdisciplinárních oblastí označovaných jako (bio)medicínská informatika a zdravotnické informační technologie (Health IT) . Za zmínku stojí, že pro zkoumání zmíněných oblastí z pohledu zdraví pacientů/veřejnosti se postupně ujímá spíše označení "informatika kozumentů zdravotní péče" (Consumer Health Informatics), které lépe naznačuje, na koho by měla být upřena hlavní pozornost.

Ve vztahu ke svým aktivitám na VŠE se zabývám rovněž problematikou byznys informatiky, resp. podnikových informačních systémů (a jejich inženýrství) a tzv. empirickým softwarovým inženýrstvím. Poslední pojem je označením pro akademické studium problémů trápících komunitu vývojářů softwaru. Tato komunita je vymezena širokým významem tohoto pojmu, tj. výzkum často zabíhá i do problematiky návrhu softwaru, jeho testování, nasazování a provozu atd. Lze přitom říci, že oba takto označované obory zkoumají softwarové technologie a procesy v podnikovém kontextu, i když ze zcela odlišných perspektiv. Já konkrétně se zaměřuji především na teorii metod vývoje informačních systémů, techniky a filozofie řízení kvality softwaru a studium sociálních aspektů činností spojených s vývojem softwaru. V současné době se většina mé výuky konané na VŠE soustřeďuje na tyto oblasti přímo související se softwarem. Pod mým vedením na VŠE vzniklo přes 60 kvalifikačních prací, přičemž část z nich se zabývala i výše zmíněnou mezioborovou tematikou související s "lidskými faktory".

Z oblasti podnikové praxe jsem si přinesl více než 10 let praktických zkušeností získaných v oblasti IT managementu a zajišťování kvality softwaru, které jsem nabyl během svého zaměstnání v několika korporátních společnostech v telekomunikačním, finančním a farmaceutickém sektoru. I na akademické půdě se snažím dále udržovat silné vazby na praxi, čehož příkladem je mé nedávné zapojení do projektu s názvem "Výzkum a vývoj nové generace platformy pro autonomní testování webových aplikací", financovaného Technologickou agenturou ČR a realizovaného ve spolupráci se softwarovým start-upem (v tomto projektu výzkumu a experimentálního vývoje působím jako hlavní řešitel na straně akademického garanta - VŠE).

Kromě výše zmíněných témat se okrajově zabývám i vznikem a historií kybernetiky, informatiky a souvisejících oborů v Československu a bývalém Východním bloku před rokem 1989. Dále vyučuji a propaguji pragmaticky pojímané použití metod kvalitativního výzkumu pro studium problémů týkajících se informačních technologií.

Zahraniční zkušenost

Se vzrůstající tendencí je dnes zdůrazňováno, že akademičtí pracovníci by měli získat dlouhodobější zahraniční zkušenost. Během svého doktorského studia jsem proto strávil (v roce 2013) více než tři měsíce na Institutu informatiky (Institut für Informatik), který je součástí Univerzity v Innsbrucku (Rakousko). V rámci příprav na habilitační řízení jsem působil (v roce 2022) šest měsíců na interdisciplinárním pracovišti ustaveném v rámci Department of Information Technology, Uppsala University (Švédsko). Během tohoto pobytu jsem spolupracoval s tamními výzkumníky na výzkumných projektech v oblasti Human-Computer Intraction a zdravotnické informatiky. V roce 2023 jsem se do Uppsaly pracovně na dva měsíce vrátil v rámci pokračující spolupráce.

Vzdělání